Nahoru
 

Drsná pravda o programování

Spousty začínajících programátorů mají tendence si myslet, že postupem času nasbírají tolik zkušeností, až se promění v „nadlidi“. Už nebudou muset ani vymýšlet, jak věc vyrobí, prostě jen napíší kód bez mrknutí oka. Bohužel, takhle většinou realita nevypadá. Pojďme si ukázat časté mylné představy o programátorech.

Experti nejsou nadlidé!

Programování bez přemýšlení

Častá mylná představa o programování je domněnka, že experti už nemusí přemýšlet a jen píší tuny kódu. Prostě a jednoduše si sednou ke klávesnici a všemi deseti neuvěřitelnou rychlostí mačkání kláves všechno vytvoří. Výsledek nemá jediný bug a pracuje na teoretických hranicích efektivity. Po domluvě se zákazníkem rychlost vývoje závisí pouze na rychlosti psaní programátora.

Experti však takto nefungují, nikdo tak nefunguje. Při programování se vždy musí přemýšlet. Pokud chceme, aby naše aplikace za něco stály, je potřeba zapojit mozek a psát pěkný kód. Nejprve si sedneme a uděláme návrh, poté až programujeme. Profesionál, který u programování nepřemýšlí není profesionál.

Programování bez vyhledávání

Říká se, že programátoři tráví většinu svého pracovního času vyhledáváním informací na webu. Když něco nevíme, zadáme to do Googlu, který nás přesměruje v nejlepším případě na Stack Overflow, v trochu horším případě na dokumentaci. V nejhorším případě nám vyhledávaný výraz nenajde nic a my ho musíme formulovat jinak.

Experti však už žádné informace vyhledávat nemusejí ne? Po jejich letitých zkušenostech mají všechny technologie v hlavě a jen píší kód. Na Stack Overflow zajdou jen tehdy, když si potřebují zlepšit karmu odpovídáním na otázky ostatních.

Stejně jako programování bez přemýšlení, ani programování bez vyhledávání není v současné době možné. I kdyby někdo znal všechny technologie, které jsou dostupné a pamatoval si je bez dokumentace (což je šílená představa), tak si bude muset postupem času vyhledávat nové, které prozatím ještě nevyšly . Každým dnem vychází nové knihovny, frameworky a další všemožné nástroje. Pokud chce být programátor dobrý, musí držet s dobou. Učit se všechny technologie nazpaměť takřka není možné, a tudíž se vývojář bez vyhledávání na internetu neobejde.

Vyhledávač Google
Obrázek č.1: Stále věrný pomocník každého programátora

Profesionální programátoři nedělají chyby

Všichni známe situaci, kdy několik hodin koukáme do obrazovky a hledáme chybu. Postupem času nás začne bolet hlava, program máme před očima i když jdeme spát a možná se nám o kódu i zdá. Každý člověk dělá chyby a programátoři nejsou výjimkou.

Představa, že jednou budeme schopní napsat jakýkoliv program na první pokus a všechno bude fungovat, jak má, je poněkud naivní. Chyby se do našich programů rády vkrádají a nikdy se jim úplně nevyhneme.

V závěru se snad dá říct jen to, že programování je často jen těžké přemýšlení, bolest hlavy, Stack Overflow a dokumentace. Také se snadno můžeme cítit zmatení. Každý programátor si určitě někdy položil nějakou z následujících otázek:

  • Proč to nefunguje?
  • Kde je chyba?
  • Jak je možné, že to dělá tohle?
  • Jak je možné, že to funguje?

S tímto zmatením můžeme jít spát a poté mít sny o kódu, dokonce i noční můry. Představte si, že se vám zdá o tom, že celý program musíte na rozkaz šéfa přepsat do jazyka C. Toho by se mohl zaleknout i velký profesionál.

Každopádně, programování se nejde naučit tak dobře, že bude stačit jen chrlit kód a vznikne aplikace. Vždy bude potřeba přemýšlet, hledat si informace na webu a ladit vzniklé chybičky.