Nahoru
 

Hodinový plat pro programátory nedává vždy smysl

V popisu práce programátora je tvořit věci. Programátoři doslova berou čas a přeměňují jej na užitečný software. To však znamená, že placení programátorům pevně od hodiny nemusí dávat nutně smysl. Často to může být dokonce kontraproduktivní.

Jelikož programátoři přeměňují čas na produkty, máme dobrý důvod tvrdit, že programátor by měl být co nejefektivnější. Efektivita znamená více provedené práce za kratší čas, a tudíž více prostoru pro ostatní věci jako vzdělávání, odpočinek či osobní čas. Místo toho, abych se v noci trápil celé hodiny s pár řádky složitého kódu se vyspím a ráno mám práci hotovou během chvilky. Ušetřím tak spoustu času a energie. Času máme omezeně a měli bychom jej využít efektivně, nikoliv s ním plýtvat.

Problém nastává v tradičních zaměstnáních, kde jsou programátoři placeni od hodiny a mohou být dokonce penalizováni (například finančně) za odpočinek, oběd nebo vzdělávání. Programátor pak nemá motivaci k práci přistupovat efektivně, pouze „prosedí“ celý pracovní den a programuje tempem, které zhruba odpovídá jeho platu (aby alespoň nějak plnil svou práci).

Jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnané programátory by v některých situacích bylo mnohem plodnější stanovit „objem práce“ na den, které programátor musí splnit. Pokud jej programátor dokončí během šesti hodin, místo tradičních osmi, měl by mu náležet jak ušetřený čas, tak plat za celých osm hodin. Je tomu tak proto, že programátor namohl mnohem větší úsilí a koncentraci během zmíněných šesti hodin (byl efektivnější), a tudíž jeho hodinový plat musí být nutně vyšší, než kdyby pracoval o dvě hodiny déle, avšak se stejným výsledkem. Chceme programátory odměňovat za hotovou práci, nikoliv za prosezený čas.

Problém nastává ve stanovení objemu práce. Není snadné odhadnout náročnost projektů a úkolů. V práci by tak mohlo dojít k neúmyslnému a nerovnoměrnému rozdělení náročnosti. Pokud by například nějaký programátor obdržel zjevně těžký, avšak ve skutečnosti jednoduchý úkol, který dokončí velmi rychle, jak jako zaměstnavatel určíte, zda byl úkol lehký nebo je programátor velmi efektivní?

Z důvodu nemožnosti dopředu přesně odhadnout náročnost úkolů a přesnou schopnost programátorů se stále držíme (a ještě nějakou dobu držet budeme) tradičního hodinového platu, i když to mnohokrát nedává smysl. Minimálně by měli mít zaměstnanci možnost dopřát si netrestaný odpočinek. Někteří totiž pracují indiánským stylem, tedy chvíli se extrémně soustředí a chvíli odpočívají. Případní „lenoši“ budou dříve nebo později odhaleni.

Toto pravidlo se v žádném případě neaplikuje na všechna odvětví techniky, už vůbec ne obecně pro zaměstnání. Například správci serveru musí být na příjmu během dohodnuté doby bez jakýchkoliv výjimek. Pro ně není možné odejít domů dříve a nechat výpadky serverů, aby se postaraly sami o sebe. Jde o programování a typově podobné řemeslné práce (například zedničina, truhlářství apod.), které vyžadují přeměnu času na produkty, tím pádem efektivitu.

Programátorské práce placené od hodiny nedávají vždy smysl. Bylo by daleko lepší dostávat zaplaceno za stanovené úkoly, protože efektivní práce je lepší než práce „roztahaná“ na osm hodin. Problémem je přesně stanovit objem zadané práce, protože odhadování bývá velmi obtížné a někdy nepřesné. Proto se stále držíme pevného platu. Principem odměny za hotovou práci se řídí například vývojáři na volné noze. Ti si samozřejmě stanovují vše sami. Problémem však je, že na rozdíl od zaměstnání, si sami musí vyhledávat práci a plnit i další úkoly, jako například „papírování“.