Nahoru
 

Párové programování

Párové programování je jedním z extrémních druhů vývoje softwaru, kde kód, určený do produkčního prostředí, vždy společně vytváří dva programátoři. Jeden z nich je tzv. řidič a druhý navigátor. První z nich píše kód, druhý neustále vše sleduje, přidává připomínky, kontroluje program a přemýšlí o možných souvislostech. Oba spolu neustále komunikují, aby byla okamžitě zapojena zpětná vazba.

Jaké jsou výhody takového, dovolím si říct, divokého vývoje?

Efektivní řešení problémů. Při vytváření aplikací vlastně jen řešíte jeden problém za druhým. Když programujete ve dvojici, máte vždy někoho, s kým právě řešený problém prodiskutovat. Tato diskuze přinese více možných řešení, než kdybyste byli sami. Pravděpodobně ve dvou daleko dříve odhalíte potencionální chyby, které byste v budoucnu museli opravovat.

Snadná integrace. Pokud ve své části kódu používáte něco, co již napsal váš kolega, tak při párovém programování právě s tímto kolegou dosáhnete velice rychlého pochopení jeho práce. Než abyste se mordovali s chápáním jeho myšlenek, sám vám je vysvětlí.

Zmírnění přerušení. Pokud vás při práci někdo vyruší, např. vám někdo zavolá, musíte odpovědět na urgentní email nebo po vás je vyžadována účast na nějaké schůzce, může druhý programátor pokračovat v práci. Až se vrátíte, váš partner vám řekne, jaký udělal pokrok a vy ho doženete a připojíte se k němu.

Rychlé zaškolení nových členů týmu. Další využití můžete nalézt v zaškolování nových členů vašeho týmu. Co by také mohlo pomoci více v zaučení než přímé vysvětlení kódu od někoho, kdo již na aplikaci dělá dlouho. Navíc přitom práce stále pokračuje.

Ve dvou uděláte méně chyb!
Ve dvou uděláte méně chyb!

Samozřejmou nevýhodou párového programování je to, že opravdu sedí dva programátoři za jedním počítačem. Při vytváření jednoduchých komponent by se tedy spíše plýtvalo časem. Přeci jen, jedná se o extrémní způsob programování, který má své využití jen ve speciálních případech. Závisí také na povaze určitých programátorů. Ne všichni spolu dokáží vycházet.

Sám nějaké zkušenosti s párovým programováním mám. Většinou v případě dokončování urgentních projektů. Spíše jsem plnil roli navigátora, tedy toho, co kontroluje napsaný kód. Mohu říci, že tento způsob se stal opravdu efektivním, protože ve dvou se chyby, které bychom jeden z nás snadno přehlédli, vyřešily hned. Navíc díky diskutování o jednotlivých problémech vznikaly lepší řešení.

Párové programování berte opravdu jako extrémní případ programování, který se nehodí pro každý program, ale v ojedinělých případech se jeho využití náramně hodí. Obzvláště v těch, které je potřeba dokončit rychle, ale zároveň bezchybně. Pokud jste to nikdy nevyzkoušeli, doporučuji. Zároveň si při tom můžete všímat, kolik „bugů“ nebylo díky přítomnosti dvou přehlédnutých nebo kde se vymyslelo lepší řešení.

Další zkušenosti z párového programování i od někoho jiného uslyšíte ve videu.