Nahoru
 

Podnikání vs. Zaměstnání

Přijde mi, že velká část mých známých z Česka naprosto odsuzuje podnikatele. Představují si tlusté nahrabané lidi s velkým hrncem zlaťáků pod kabátem. Oproti nim stojí vykořisťovaní zaměstnanci, zdráhající se každým dnem a vydělávající svému šéfovi. Toto je naprosto zkreslená představa a podnikání se zaměstnáním lze jen těžko srovnávat, oboje má něco do sebe. Dokonce si dovolím tvrdit, že je to přesně naopak.

Tento článek je čistě subjektivní a jedná se o můj pohled ze života. Každý může mít jiné zkušenosti, avšak věřím, že se má tvrzení příliš neliší od reality.

Čas × Peníze × Svoboda

Pracovní vytížení

Představte si, že jste zaměstnanec ve softwarové firmě na pozici programátora a pracujete 8 hodin denně od pondělí do pátku. Takto pracuje většina zaměstnanců na plný úvazek. Každé ráno za vámi přijde nadřízený a zadá vám práci. Funguje to celkem jednoduše a za týden odpracujete přesně 40 hodin.

Nyní si představte, že stále vyvíjíte software, ale jako vývojář na volné noze. Ke zmíněným čtyřiceti hodinám si připočítejte čas na získávání zakázek a klientů, administrativu, schůzování a doučování, abyste netrčeli za konkurencí. To zní jako daleko víc práce a ono to tak skutečně je.

Všichni podnikatelé, které znám, pracují daleko více nežli běžný zaměstnanec na plný úvazek, protože chtějí nebo musí. Nemají proto pevnou pracovní dobu.

Čas
Obrázek č. 1: Času nemáme nekonečno

Peníze

Zaměstnanci mají většinou pevně danou mzdu. Sem tam dostanou povýšení a o pár tisíc měsíčně si přilepší život. Na tom není absolutně nic špatného, avšak je tu jedna velká nevýhoda. Zaměstnanec má daný strop, který nemůže překročit. Vždy je nad vámi nějaký „boss“, jež na tom musí být principiálně lépe.

Na druhou stranu tu máme podnikatele, který si může vydělat v podstatě jakoukoliv částku. Jednou statisíce, jednou nula. Nemá horní ani spodní strop. Výkyvy v příjmech hrají největší finanční nevýhodu oproti zaměstnání a je třeba šetřit pro horší časy. Všichni podnikatelé pro vývoj svého živobytí či osobnosti musí velkou část peněž investovat zpět do podniku, což zaměstnanec nemusí. Díky tomuto faktoru zjistíme, že pokud porovnáme stejně usilovně pracujícího zaměstnance a podnikatele, tak podnikatel si většinou vydělá méně.

Zaměstnanec dostává omezený stabilní příjem. Podnikatel sice nemá strop, ale příjem se mu kýve každý měsíc.

S tímto tvrzením to však může být docela vrtkavé. Obecně si za ním stojím, avšak lze si představit situaci, kdy je zaměstnanec vyhozen z práce a nezbyde mu nic. Oproti tomu, když podnikatel ztratí nějakou zakázku nebo zkrachuje jeden z podniků, vždy má peníze vložené v něčem jiném (správný podnikatel by měl vždy diversifikovat rizika). Stojím si za tím, že v celku má zaměstnanec příjem stabilnější, avšak různé pohledy či situace s tímto výrokem mohou kolidovat.

Peníze
Obrázek č. 2: Peníze, peníze, vždy jde o peníze

Svoboda

Z předchozích dvou bodů se může zdát, že zaměstnanec svojí stabilitou a pracovním vytížením vyhrál. V této kategorii prohraje na plné čáře.

Zaměstnanec si moc nemůže vybírat, jakou zakázku přijme, co chce nebo nechce dělat a nemůže si jen tak říci, že zítra jede na týden do hor. Je vázán zodpovědností ke svému zaměstnavateli a má povinnost svou práci vykonat, ať už ho baví nebo ne.

Podnikatel má pouze jednu povinnost: Platit daně. Cokoliv jiného dělá z vlastní vůle. Vybírá si klienty, se kterými se dobře komunikuje. Vybírá si zakázky, na kterých bude radost pracovat. Kdyby chtěl hned teď skončit s podnikáním (a nebyl vázán kontraktem, smlouvou nebo objednávkou), může.

Podnikatel si může dělat co chce a pracovat na čem chce. Je svým vlastním pánem. Zaměstnance řídí jeho nadřízený.

Svoboda
Obrázek č. 3: Nechceme být ničím omezeni

Peníze, svoboda a práce. Tři hlavní oblasti, ve kterých se podnikání a zaměstnání liší. Obojí má své plusy a mínusy a každému může vyhovovat něco jiného. Já osobně jsem si vybral podnikání kvůli svobodě. Dle mého názoru je to důležité pro spokojený život.