Nahoru
 

Dvakrát více kódu stojí čtyřikrát více? Ano, z dobrého důvodu

Jak je možné, že cena aplikace roste s její velikostí a není naopak menší? Proč se za velké projekty platí mnohonásobně více, než za malé? Na tuto odpověď se vám pokusím odpovědět v tomto článku.

„Jeden pár bot u nás stojí 1.000 Kč, ale když si koupíte dva, budete je mít za pouhých 1.800 Kč.“

Tomuto jevu se říká množstevní sleva a funguje u prodeje většiny zboží. Cena klesne, když pořídíte více. U vývoje softwaru se ale spíše setkáte s opačným jevem. Deset tisíc řádků dlouhý program Vás může stát 10.000 Kč, ale aplikace o dvaceti tisících řádků se vyšplhá až na 40.000 Kč i více. Jak je to možné?

Když se opominou faktory, jako jsou kvalita programu nebo cena prostředků, tím hlavním důvodem, proč se za větší projekty účtuje větší částka, je nutnost vývojářů vytvářet kód tak, aby byl snadno rozšiřitelný a nechaotický. Od určité velikosti projektu to znamená psaní dokumentace, provádění testů aplikace atd. Samotný vývoj se tak zpomalí, protože se musí udělat více práce. Ta je opodstatněná tím, že se projekt při výrobě nezhroutí.

Pro snazší představu si lze představit architekta, který má vyrobit jednoduchou boudu pro psa vedle architekta, co navrhuje mrakodrap. Architekt stavící boudu, si možná načrtne to, jak bude bouda vypadat, dojde do Bauhausu koupit materiál a ještě před večeří mu před domem bude stát hotová bouda. Kdyby náhodou udělal v půlce své práce chybu, nebude velký problém ji opravit. Oproti tomu architekt, co navrhuje mrakodrap, stráví plánováním neúměrně více času. Všechno musí důkladně promyslet, protože ví, že když se objeví v napůl rozestavěném mrakodrapu problém např. se stabilitou objektu, důsledky budou katastrofální.

Komplikovanější struktury vyžadují komplikovanější plánování.

Až tedy příště uslyšíte, že velké softwarové projekty jsou příliš drahé, je to z toho důvodu, že s velkými programy se pracuje docela jinak než s malými.